jidelnicek 

Jídelníček

 

Seznam alergenů

 

sponzori hand

Náš sponzor

ostroj logo

vybavení školní zahrady herními prvky s matematickou tématikou

Tradiční dětské kočárky

Jak jsme jezdívali

kocarekNejprve jsme se samozřejmě nosívali. Zpočátku ve zvířecích kůžích, později v plátěných loktuších. Teprve dlouho po tom přišel nejspíše pletený koš na kolečkách. Na evropské pevnině se tak stalo až někdy ve druhé polovině minulého století.

Ovšem úplně poprvé se děti začaly vozit v Anglii. Na rodinné podobizně Darwinů z roku 1795 je zachycena nejstarší podoba kočárku - dřevěné sedátko, polokruhové opěradlo, přední kola o polovinu menší než zadní, postrkovadlo jako u trakaře. Byla to ostatně tehdy záležitost zcela unikátní a dlouho ještě trvalo, nežli se používání kočárků poněkud rozšířilo. Teprve v roce 1840 byla v Londýně založena první firma, která se zabývala výrobou kočárků.

Na pevnině byla nejstarší firmou na výrobu dětských kočárků akciová společnost v Zeitzu na území někdejšího NDR. Zpočátku šlo vlastně jen o řemeslnou výrobu, ale před první světovou válkou firma již vyráběla a nabízela 178 druhů dětských vozítek. Původní kočárky měly kolečka s dřevěnými loukotěmi a železnou obručí, korba byla vypletena z proutí, ojka jako u vozíku (viz Galerie kočárků - obrázek 1).

První kočárky

V módní příloze časopisu Květy z roku 1869 vyšel první obrázek dětského kočárku vyrobeného u nás. Je to proutěná pletená korba se stříškou, podobající se trochu slepičí kukani, se dvěma držadly jako u trakaře, jimiž se vozík tlačil, a s podvozkem na třech kolech (viz Galerie kočárků - obrázek 2). Výrobce tohoto kočárku není znám. Bylo to patrně společné dílo některého kováře, koláře a košíkáře.

Když byla držadla nahrazena vodítkem podobným dnešnímu, bylo to značné vylepšení. Také podvozek dostal novou konstrukci a pérování, stále však měl jen tři kola; dřevěná kolečka byla později nahrazena kovovými. I střecha kočárku byla různě řešena, mohla se například sklápět na přední i zadní část lůžka.

Měnily se samozřejmě i materiály na výrobu kočárků. Z původního košíkářského proutí se koncem minulého století přešlo na štípaný španělský rákos, tzv. pedik (viz Galerie kočárků - obrázek 3). Výplety byly mnohem jemnější, v různých vzorech a s ozdobami. Na střeše bývaly připevněny záclonky.

Současně s typy hlubokých kočárků se vyvíjely i sportovní kočárky pro děti, které už uměly chodit. Zpočátku připomínaly spíše vozíčky pro invalidy nebo se podobaly trakaři (viz Galerie kočárků - obrázek 4). Vedle toho se však vyvíjely i typy kočárků, které po určité úpravě bylo možno používat bud jako hluboké, nebo jako sportovní typy.

Posledních 100 let

Od začátku století do dvacátých let se vyráběly korbové kočárky z překližky, lepenky nebo ze slabých prkének; kolečka byla disková. Světlou barvu vystřídala módní tmavá. A ještě něco se změnilo - vysoké podvozky byly nahrazeny nízkými. Na tvarech kočárků se projevoval vliv rozmáhajícího se automobilismu. I postranní okénka připomínala okna v autech (viz Galerie kočárků - obrázek 5).

Před druhou světovou válkou se již začaly vyrábět prošívané kočárky z plátna, které byly velmi oblíbené. Střecha kočárku byla posuvná, nebo se sklápěla. Vyráběly se v různých tvarech a různých barvách, převážně opět světlých. Disková kolečka měla balónové gumy a široké chromované blatníky niky. Ovšem ani pletené výrobky neztratily nic na své oblibě. Mnohé dnešní babičky ještě pamatují model „kukaň“, který se v téměř neměnném provedení vyráběl skoro třicet let (viz Galerie kočárků - obrázek 6).

Potom však přišla válka a výroba dětských kočárků byla značně omezena; všechny dostupné kapacity musely vyrábět pro frontu a přispívat k vítězství „tisícileté říše“. Nedostávalo se ani klasických materiálů a bylo třeba používat různé náhražky, jako bočnice z lepenky či lůžka pletená z papírového motouzu, korby z rákosových copánků s barevným nátěrem, kov byl téměř úplně nahrazen dřevem.

Po válce byl nejžádanějším modelem měkký prošívaný osmipérový kočárek s kovovou konstrukcí a chromovanými trubkovými ozdobami. Kolečka zůstávala stále disková (viz Galerie kočárků - obrázek 7). Zkoušelo se použití plastů, zejména u sportovních kočárků, ale nové hmoty se tehdy ještě příliš neujaly.

Říká se, že se módní směry vracejí. Zhoršující se životní podmínky (zvláště ve městech je nízko při zemi vysoká koncentrace nebezpečných výfukových plynů) byly příčinou jednoho takového návratu: v poslední době přišly znovu ke cti kočárky na vysokých kolech (viz Galerie kočárků - obrázek 8). Byly vylepšeny brzdou, nákupním košem, někdy i slunečníkem. Dají se rozložit, aby se korba s děckem pohodlně vešla do automobilu. Jako materiál se používají hlavně plastové kůže ve všech možných barvách a kombinacích, ale i proutí přichází znovu do módy.

Galerie kočárků

kocarek kocarek2 kocarek3
kocarek4 kocarek5 kocarek6
kocarek7 kocarek8